neděle 30. dubna 2017

PROČ JSME SI DALY TETOVÁNÍ A JAK ZAČALA NAŠE SLÍŽOFÍLIE


Všecko začalo tím, že Anet napsala Hance(tu našla na lide.cz na diskuzi HS), začaly si psát a založily chat Horkýže Slíže. Konkrétně v prosinci 2008. Postupně se přidávali další členové - budoucí HS SS - Pája, David a Ivo. začali jsme  tam chodit takmer 24 hodin denně :D . Řešilo se všechno možné, ale samozřejmě hlavně kapela Horkýže Slíže. Lidi se přidávali, někteří chodili víc pravidelně, někteří se ukázali jedenkrát, ale nás pět se drželo pořád.
Po nějaké době se Anet a Hanka spolu sešly na prvním koncertu v Havlíčkovém Brodě (27.3.2009), kde už se Anet znala s Marošem, který ju nějakým stylem našel na lide.cz a párkrát si psali. :)
Po stovkách prochatovaných hodin jsme si začali říkat, že by bylo super, kdybysme se sešli všichni. Slíže měli hrát 30.4.2009 v Brně na Čarodějálesu, což bylo super místo, kde bysme se mohli všichni potkat.
Čarodějáles byl najednu na chatu největší téma, všichni jsme se tam těšili a tak neřešili nic jiné.
Nastal den D a my se sešli na Čarodějálesu. Tolik lidí z našeho okolí nám říkalo, že to nedopadne dobře, protože proti seznamování se přes internet má hodně lidí různé předsudky. Nebo jsme měli strach, že si "live" nesedneme, ale všechno dopadlo suprově. Celý Čarodějáles jsme si užili. :) (Podrobnější popis viz článek z Čarodějálesu od Davida :D ) 



A tímto to všechno začalo. Začali jsme se scházet na Slížoch čím dál častěj. Dokonce nás postupem času začali poznávat i samotní členové :3.
Od našich začátků uběhlo 8 let a stihli jsme mezi tím desítky koncertů. A přesto, že jsme všichni (aspoň myslím :D ) slyšeli milionkrát větu "To tě za chvilu přejde", tak NEpřešlo! :) Naše LÁSKA k této kapele je čím dál větší a taky to byl jeden z důvodu, proč jsme začaly (Anet a Pája) přemýšlet nad vytetováním znaku HS.
Když Anet prohlásila, že nad tím přemýšlí, tak Pája jen dodala "ja taky, přesně na tom místě" :D .. a bylo jasné. Uběhlo asi půl roku řešení, jestli do toho jít doopravdy nebo ne a potom konečné rozhodnutí - jdem do toho! Anet objednala termín už v prosinci, ale nebylo volno, takže jsme mely jít až na konci března. Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodly o tom dopředu nikomu neříkat, tak to bylo docela složité utajit, když jsme byly tak natěšené :D .  Čím víc se ten den blížil, tím víc jsme se těšily, ale zároveň byly víc a víc nervózní :D . Po stavech, kdy jsme myslely, že do tetovacího salonu ani nedojdeme, jsme se odhodlaly, došly tam a šly na to. Samotné tetování byla docela rychlovka, asi 20 minut každá. Takže asi po hodině jsme šly ven s HS, které už bude navždy :) Konečně jsme se dočkaly. Něco, co se plánovalo asi rok bylo konečně hotové!! :3 A my nejvíc šťastné.
Takže takto to všechno vzniklo. Proto v tom "HS" není jen kapela Horkýže Slíže, ale taky členové každý za sebe, kteří su úžasní lidi a hlavně naše přátelství se všema z místnosti Horkýže Slíže na lide.cz, které by bez HS nevzniklo :)

středa 21. září 2016

Další trapný pokus o oživení blogu :D


No, kvalitně to tu zdechlo :D ale co už...chybí mi ty ujeté články, akcí k popsání a vyprávění bylo spousta a je škoda, aby upadly v zapomnění... Ale těžko říct, Pájja už na takové věci moc čas nemá...ale já bych ho teď mít zase mohla... :D No uvidíme, jestli mi to zas vydrží aspoň ty 3 týdny. :D

Zásadní novinka je, že jsem se, ač ne úplně plná nadšení, vrátila do školy. Je to masakr, po takové době se vrátit do prostředí a situací, kterými jsem si už prošla...je to jako návrat v čase, kdy se již prožitá minulost neopakuje, ale vybrali jste si něco jiného... :D no možná to pochopí ti co o tom ví detaily :D A proto bych teď teoreticky mohla mít čas na pokračování v blogu.

Takže tak... :)

neděle 1. listopadu 2015

Naše Radegast tour !


Horkýže Slíže a Tři sestry  Olomouc ( 14.8. ) a Ostrava ( 15.8 )

 Ze začátku to vypadalo že  nikam nepojedu, bo mi v práci nechtěli dát volno, nakonec to ale vyšlo, jen Adé odpadla, takže jsem jela jen s Anet J
V pátek ráno jsem vyjížděla z Krnova, bylo vedro a sucho , akorát nad Býkovem bylo černo, v Zátoru začlo trochu pršet a pak se tak brutálně rozechcalo že venku nešlo vidět dál jak na 5 metrů, v Milovicích byla tak krutá bouřka že jsme museli chvilu stát, ve vlaku řvaly vyděšené děcka a vzduch se podobal tomu jak když jedeš na Ecce homo v autě bez oken do sprch :D Za Bruntálem už bylo zase sucho a slunko J
Sešly jsme se v Olomouci na nádraží , z vlakáče jsem šly rovnou ke korunní pevnůstce , v hospodách okolo cesty posedávali  lidi v tričkách Tři Sesty. Vstupy byly zařízené , takže jsme šly rovnou dovnitř, kde už se chystali HS. Pak přišel Boris s blbou zprávou , že odehrajou a jedou na další koncert. Olomouc byla divná, a šlo vidět že tam jsou skoro všichni kvuli Sester , bo když začli hrát Slíže, skoro nikdo u podia nebyl… navíc tam asi nikdo nemá červené vlasy, bo se s náma chtěli lidi fotit :D část HS koncertu jsme viděly z fronty na pivo, zbytek z předpodia J Ha, a Kuko se přiznal že byl do devadesátéhotřetího roku žena, ale že ho dr. Štefánik přeoperoval, a kdo chce vidět jeho práci, má se za nim stavit po koncertě ! :D :D :D
Koncert sester jsme sledovaly z takeho toho kopečku co v pevnůstce je :D hrály strašně dlouho a bylo to boží ! J



 

Po dohrání sester jsme se vydali do města hledat kde se dá koupit něco na jídlo. Poprvé v naší historii akcí v Olomouci byl otevřený mekáč na náměstí , najedly jsme se tam. No a pak bylo v plánu zevlení někde v hospodě dokud nám nepojede vlak. Ještě předtím jsme se tradičně prošly uličkou kolem hotelu kde spávají Slíže a kolem legendární hospody Vertigo kde jsme tenkrát po Fixím koncertu též strávili celou noc. Nakonec jsme zůstaly v jakemsi baru, kde obsluhoval obrovský týpek, byly tam děsivé hajzly ve sklepě a chvilu po nás tam přišla skupina trapných ženských, které se ještě trapněji smály…no hnus :DTam Anet zjistila, že náš vlak bude mít něco přes hodinu zpoždění . zaplatily sme a šly čekat na vlakáč, kde zpoždění první bylo, pak zmizlo a pak se zase objevilo a zvyšovalo se. Pak na tam došli dva týpci ( jména sem si nepamatovala ani 2 vteřiny po tom co se nám představili :D ), ze zpoždění nechápali asi jako my dvě, jeden z nich byl mírně najebaný plavčík někde od Ostravy, který čekal na stejný vlak jako my, a druhý jeho kámoš z Olomouce který ho šel odprovodit na vlak. Ten kámoš makal ve Vertigu, a ptal se nás jestli v olmiku nehrály sestry, ze mu do hospody přišel Fanánek ( jo v tu chvíli sem nás proklínala že jsme nešly tam ) ! Abychom zabili čas, šli jsme na pivo. Plavčík po půlce piva usnul a jeho kámoš furt něco mluvil, nezajmalo nás to , ale potřebovaly jsme zabít čas.Pak už jsme šly na vlak. Na peroně nam hoši zahráli kousek Cimrmanovy hry :D kámoš nás prosil ať plavčíka vzbudíme až budem v Ově…Vlak byl uplně plný (divných lidí ) a jak sme řešily lístek, tak se nám plavčík ztratil :D Ta cesta byla jeden velký záchvat ! :D Ten týpek co stál vedle nás ( celou cestu jsme stály na chodbě ) už nevěděl jak nenápadněji se má smát. Venku byla tma a v oknech jsme viděly jen svůj odraz ( kterého se Anet občas lekala :D ) pak se podívala z okna a řekla mi: ,, tam je kostel! Ty to neoceníš ? Adé by to ocenila, ona umí ocenit picovánu!!! ‘‘ :D Spolu s náma sdílelo jednu chodbičku banda spacích kovbojů, ze kterých jsme si dělaly prdel …

  

Do Ovy jsme dojely kolem šesté ráno a že půjdem najít ubytování. Po nekonečném bloudění hnusnou špinavou Ostravou jsme našly ještě nechutnější ubytovnu s protivnou recepční která nam řekla že nás muže ubytovat až od desíti …. Kurva ! :D
No a co teď že ? . První co jsme udělaly tak jsme si koupily celodenní jízdenku na tramvaj, bo tou jsme za celý ten den necestovaly víc jak za ty dva dny vlakem.. pak jsme si prošly vítkovice , starej hlídač nás provedl místem kde budou hrát večer Sestry, no a bo už jsme byly fakt polomrtvé , šly jsme na nádraží kde jsme tak trochu usly …noo jak dva Bezďáci :D Babka od protějšího stánku nás furt sledovala a když jsme odcházely, popřála nám hodně štěstí. Musely jsme vypadat fakt dost zoufale :D pak už jen nějaká ta hodina v mekáči a mohly jsme jít spát . ..No..jak to napsat.. asi milion schodů a všechno až moc děsivé , ať už sprchy , tak hlavně sousedi, pokus usnout nám překazila  jakási uřvaná pitka vedle ! tak zas nic..



                         Náš hrůzostrašný pokoj :D 

 Odpoledne jsme zašly na jídlo, pak do Ikey a pak už konečně na koncert…Když jsme tam došly Slíže zrovna přijížděli a před vchodem byla pokokot dlouhá fronta. Tolik lidí nebylo ani tenkrát před Ostravarem. Sedly jsme si na patník a sledovaly jak se fronta zvětšuje.
My totiž máme toho nejhodnějšího Borise ze všech Borisů na světě , který nám donesl červené pásky a tak jsme mohly hned dovnitř. Jestě lepší pak bylo zjištění že ty pásky maj lidi VIP klubu Tří sester, kteří měli vedle podia stan s vlastní bečkou piva a my tam mohly !!

  

 Koncert HS jsme viděly tak nějak ze všech stran, bo jsme nechtěly stát vepředu, ke konci začlo pršet. Další výhoda toho stanu ! Po koncertě jsme se rozloučili a oni jeli na další akci a my na stodolní pro jídlo, pak se obléct a zase zpět.. Sestry šly slyšet snad před půl Ovy..No a když dohráli, šly jsme konečně spát..To už bych neměla problém usnut aj kdyby tam takových sviní řvalo 10 .

                               A naše nové třička  :3


                           Ráno jsme se rozloučily na hlaváku a jely každá svým směrem . Jetdit na dva koncerty po sobě není vubec špatné a doufám že to nebyla poslední taková akce :)


                   Holub ! To jsem čekala na vlak na Svinově a on se semnou chtěl kamarádit. Dostal odemě bagetu ! :D 




sobota 17. října 2015

Procházka podzimním lesem...


Tak je to tady...dny jsou stále temnější, ponurejší, chladnější a sychravější... :( 

Listí se už obarvilo a pomalu opadává a vytváří v lese nádherné žlutozelené koberce. A proto jsem se dneska rozhodla, že si udělám (konečně) procházku do lesa. Naposledy jsem tam byla někdy na začátku června...
























Fotogenické hříbky :D



Po asi 10 letech jsem znovu potkala mloka skrvnitého :)))


Nádherný... :)






Foto: Adééé

čtvrtek 8. října 2015

Podzim..už zase...


Ano podzim...

Období, které ještě pořád nemám ráda a pochybuji, že někdy ráda mít budu. I když se všechno krásně barví do pozoruhodných barev, pořád je to jenom připomenutí a známka toho, že se příroda chystá ke svému obvyklému zimnímu spánku. A stromy budou zase holé, smutné, bez listí...počasí ponuré, sychravé, chladné...husičky půjdou na pekáč :( :( :'( a celé to bude pro mě hodně depresivní :( :( :( dokud zase nenaložím první várku vajec do líhně ;) Jak já se těším na jaro! :D

Ale i tak se budu zase snažit, najít co nejvíce krás a pozitiv tohoto ročního období.

Krásný zářijový úplněk :)

Takže doufám, že mě to aspoň donutí zase normálně fotit...a né jenom tvořit instagramy :D
...podzimní instagramy... :D









...Taky bych se teď nejradši šla uložit k zimnímu spánku a probudila se až v březnu :D Nezbývá než tenhle půl rok zase přetrpět. :(

Foto: Adéé a její instagram

Ajaj.. :D


No takže jarní blogové nadšení vydrželo skutečně jen cca dva týdny :D Blog je opět mrtvý... Přitom mám v plánu sem hodit tolik věcí...

První věc...hodit sem alespoň 3 staré věci...

Popsat zde letošní husí rodinu :D
A napsat alespoň malinký článeček o On The Road 2015... :D

No tak třeba se podaří...

čtvrtek 21. května 2015

Berneška Bělolící


Jelikož se mě v poslední době hodně lidí ptalo, co jsem si to pořídila za husu/kačenu/ptáka, musím je většinou opravit, že se jedná o bernešku...no a jelikož na mě pak každý kouká a čeká na další info, musím všem složitě vysvětlovat, že je to taková "menší husa"...a že ve volné přírodě žije za polárním kruhem atd....a že se u nás normálně nevyskytuje...chová se tu jen jako okrasné ptactvo....atd...
Takže jsem tu pro všechny, které to bude ještě zajímat, připravila malé základní info, které naleznete i na internetu...

Moji bernešáci :)


Berneška Bělolící (Branta leucopsis)

Je středně velký vrubozobí pták z rodu Bernešek (Branta). Podobá se husám. Ačkoli jsou společenské, nemísí se bernešky bělolící mezi jiné druhy divokých hus. (ve volné přírodě, u nás na dvoře je to jinak:)) Jejich křik se podobá štěkotu psů.

Výskyt:
Východ Grónska, Špicberky, Nová Země, Sibiř...
Jedná se o tažný druh zimující ve Velké Británii a v severozápadní Evropě. U nás bývá vzácným zimním hostem, nejvíce záznamů o pozorování pochází ze západu republiky. Zatoulaní ptáci se ojediněle vyskytují až v jihovýchodní Evropě a na severu Afriky. 


Rozmnožování:
Berneška bělolící hnízdí v menších koloniích, většinou o 8 až 30 párech. Hnízdí pouze na ostrovech, na ostrých skalních útesech poblíž pobřeží. Hnízdiště bernešky obvykle používají každoročně znovu, což způsobuje, že kolem vyrůstá díky hnojení zelený prstenec rostlin. Hnízda jsou na zemi, většinou nekrytá, když berneška přikryje vejce prachovým peřím, vypadají hnízda z dálky jako šedivé polokoule. 
Koncem června a v červenci si samička nanese 3 až 6 vajíček dlouhých 70 mm, na kterých sedí 24 až 25 dnů. Po vylíhnutí mláďat se k rodince připojí i samec. Většina mláďat se odváží skoku do hloubky, jednotlivá odnesou rodiče v zobáku nebo na hřbetě. Mláďata jsou vzletná asi po 7 týdnech. 

Potrava: 
Převážně rostlinná - různé traviny, byliny, pupeny, listy a větvičky polární břízy i jiných dřevin, semena...

                           http://www.zoohluboka.cz/berneska-belolici.html

Tolik k základním informacím... :)

Tabulka :D


No a tady už jsou ty moje potvory :) Dostala jsem je jako dárek k narozeninám :) Je to pár, sameček se jmenuje Beren a samička dostala jméno Lúthien. :) Ale doma jim nikdo neřekne jinak než "bernešáci".












Jsou mladé, vylíhnuté v loňském roce... a hlavně strašně moc divoké.... všude chodí spolu, jakmile se jedna ztratí, ta druhá ji začne okamžitě hlasitě volat. :) Nosí se jak princezny a nyní se ukázalo, že jsou to pěkné ludry :D chodí za mladýma housatama a šikanují je... :D

















Foto: Adéé